Zkuste někdy říci "Díky"

25.07.2012 00:29

 

Není nad to být IN. Mít super hadry, které jdou se současným trendem, mít cool mobil, k tomu jezdit super károu, mít super motorku a na ní výbavu co teď letí. Proč ne… Ale proč se nechávat strhnout vlnou současného zhnusení české veřejnosti a všechno kritizovat?

U motorkářů to přeci nemá místo, ty si vždycky šli svou vlastní cestou.

Ale co naplat, je to takový národní sport, všechno kritizovat a nadšení a radost projevovat jen opatrně a co nejméně. Naopak opovržení, kritiku a zhnusení nad nastalou situací je třeba hlásat co nejvíce.

Proč by se ale takového národního zlozvyku ale měli účastnit motorkáři? Svobodomyslná skupina lidí, která by ve své výjimečnosti v rámci společnosti, měla naopak držet při sobě? Přesto, je tomu tak, a řada motorkářů popírá vůbec zásadní podstatu přežití druhu v přírodě a střílí do vlastních řad.

Reaguji tak na vystoupení některých jezdců endura na posledním závodu SteelPro SHIVA-KTM CUPu, kteří si při procházení trati, před samotným závodem, stěžovali na její jednoduchost. Hned všichni věděli, kudy měla ta trať vést a proč by to bylo v rámci celého závodu lepší. Jenže nikdo z nich, předpokládám, neznal souvislosti přípravy celé trati. Já, přiznám se, také neznám všechny okolnosti přípravy tratě, ale asi proto také nekritizuji. Naopak, jsem rád, že se někdo našel a pro mě tu trať vymyslel, vyznačil a také zabezpečil.

Vím totiž moc dobře, že ti lidé, kteří toto udělali, to udělali především z toho důvodu, že tento sport a motorky obecně mají rádi. Jistě si prošli mnohými problémy na úřadech, s majiteli pozemků, i problémy při personálním zajištění samotné přípravy tratě. Není to nic jednoduchého.

O to jednodušší je celou snahu pohanit ještě před začátkem celého závodu i třeba neveřejně. Ale i to je slyšet. Nakonec se celý podnik, díky zásahu vyšší moci, přesněji řečeno prudkého deště, stal velmi náročným pro všechny jezdce a věřím tomu, že každý byl rád, že na trati nebyla žádná záludnost. Jednou velkou záludností totiž byla trať samotná, plná bláta.

To ale nic nemění na tom, že všech více než 190 závodníků by mělo být rádo, že se odehrál další krásný závod. Že se ho mohli účastnit a 100 minut se prohánět na připravené trati. Měli zajištěný veškerý servis. Záchody, tekoucí pitnou vodu, občerstvení a zábavu na celé odpoledne. Náročnost tratě je totiž vždy velmi relativní.

Je nutné si ale uvědomit, že takový servis, který nás závodníky, stojí pět set korun, respektive tři stovky pro pitbikeáře, není samozřejmostí. Každá, více či méně, bohulibá činnost se totiž, dříve či později, stane trnem oku různým lidem, organizacím a ubožákům, kteří si kritikou na veřejnosti, v médiích a na úřadech budou na nás motorkářích a na motorkářských akcích, chladit žáhu. Za mnoho let, co jezdím na motocyklu, jsem byl svědkem boje a následného zániku několika nádherných motorkářských akcí, které se pro jejich úspěch staly nepohodlným, třeba jen zamindrákovaným jednotlivcům. Nikdo nic nezmohl, zvlášť samotný motorkář.

Nechci proto, aby se něco podobného stalo v tomto motorkářském odvětví, které jsem si oblíbil. Bohužel mnozí „závodníci“ svým negativistickým postojem a také v uplatňování svých osobních zájmů, k tomu přispívají. Buďme proto rádi, že se můžeme svézt na zabezpečené trati, s fullservisem, ať je jak chce náročná. Nikdy nevíme, jak se s ní po dobu dlouhých několika desítek minut dokážeme popasovat.

A nezapomeňme vždy poděkovat každému organizátorovi takového závodu, protože i takové malé DÍKY, může znamenat plnou nádrž pro všechny ty, kteří se o přípravu závodu starají.